|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
The effect of hypothermia on outcome and neurologic injury after prolonged cardiac arrest treated by emergency preservation and delayed resuscitation
Drábek, Tomáš ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Hess, Ladislav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
6 Souhrn: Úspěšnost resuscitace obětí srdeční zástavy je stále neuspokojivá. Srdeční zástava způsobená traumatem a následným vykrvácením má za použití konvenčních technik resuscitace velmi špatnou prognózu. Většina těchto pacientů umírá přímo na místě, přestože poranění by mohla být při patřičném vybavení chirurgicky ošetřitelná. Emergency Preservation and Resuscitation (EPR) je nová resuscitační metoda, která využívá masivní infuze ledové tekutiny do tepenného řečiště k navození hypotermie jako hlavního ochranného mechanismu (Emergency Preservation). Navozená hypotermie pro období srdeční zástavy umožňuje získat čas pro převoz raněného do zdravotnického zařízení. Po chirurgické kontrole krvácení je odložená resuscitace následně zahájena s využitím mimotělního oběhu (Resuscitation), obdobně jako je tomu v srdeční chirugii. Ve výzkumu jsme nejprve využívali model na psu, který nejlépe odpovídá klinické praxi. Zjistili jsme, že hloubka hypotermie koreluje s dobou zástavy, po níž je ještě možné docílit příznivého neurologického výsledku. Co nejčasnější navození hypotermie po nastalé zástavě je spojeno s příznivějšími výsledky. Úloha léků se jeví jako omezená. Prodloužená doba krvácení před zástavou není překážkou úspěchu EPR. Krevní deriváty a energetické substráty mohou mít kladný vliv. V nově vyvinutém...
|
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Moravec, Jan (oponent) ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
host ::
RSS.